unavailable

Cévní mozková příhoda (CMP) představuje celosvětově 3. nejčastější příčinu smrti. Narušení či ztráta balančních schopností je jedním z příznaků CMP a tento deficit přetrvává často i po léčbě. Pacient s poruchou stability je významně ohrožen pádem, který může vést ke ztrátě funkční nezávislosti. Pády jsou nejčastější mimořádnou událostí ve zdravotnictví a jejich důsledky jsou závažným socioekonomickým problémem. Rizikovou skupinu tvoří senioři nad 65 let (28 – 35 % pádů za rok). V ČR jsou pády hlášeny do Systému hlášení nežádoucích událostí jen souhrnně, nejsou však dostupná konkrétní data o pádech u pacientů po CMP. Zahraniční studie uvádí rozmezí 10 – 47 % pádů během hospitalizace, 21 - 57 % po dobu 6 -12 měsíců v domech se sociální péčí. Identifikace míry rizik pádů po CMP jsou obtížně hodnotitelná, vzhledem k multifaktoriálním příčinám. Cílem projektu SGS08/LF2019 bylo ověřit, zda získané výsledky 4 metod měření stability vzájemně korelují. Metoda: Studie byla provedena na Klinice léčebné rehabilitace ve FN Ostrava u hospitalizovaných pacientů po ischemické CMP. Byl sestaven soubor 51 pacientů (n=51, p = 42 – 88 let), 27 mužů v průměrném věku 65,5 let a 24 žen v průměrném věku 67,5 let. 57 % pacientů bylo léčeno konzervativně, 37 % podstoupilo rekanalizaci, trombolýzu, 6 % jinou intervenci. V klinickém projevu dominovala porucha stability u 84 % pacientů, 38 % pacientů mělo potvrzený kognitivní deficit. Všichni pacienti byli vyšetřeni (10. - 1500. den, medián 23. den) na posturografu (Sensory Organization Test - SOT), byl proveden klinický test (Berg Balance Scale - BBS), vyplnili dotazník Falls Efficacy Scale International (FES) a posledním zdrojem informací bylo sesterské posouzení (dle Conleyové upraveno Juráskovou). Korelace byla vyhodnocena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu, hodnoceno na hladině významnosti 5 %. Výsledky byly statisticky zpracovány v programu Stata verze 13.

nedostupný