national identity; stereotype; history textbook; Canon of great Czechs; history teaching; content analysis

Snahou studie je postihnout intenci výuky dějepisu na českých ZŠ a SŠ v ČSR v letech 1918-1938 s ohledem na její možné formování národní identity školní mládeže demokratického mnohonárodnostního státu. Činí tak na základě analýzy stěžejních školských dokumentů a zejména učebnic dějepisu. Cílem je ukázat, do jaké míry byla dějepisná výuka zasažena nacionalismem nově utvářeného státu, stereotypními pohledy na sousední národy a země a nakolik zohledňovala historické tradice jiných národů meziválečného Československa. Obsahová analýza si všímá vybraných učebnicových narativů, u nichž bylo možno předpokládat určitou stereotypizaci při vytváření obrazu „velkých Čechů“ jakožto základu pro posílení české národní identity. Tyto obrazy jsou konfrontovány s jejich proměnou v období vlády komunistického režimu.

This study is based analysis of the key educational documents and history textbooks. It deals with intentions of history teaching at the Czech elementary and secondary schools in Czechoslovakia during 1918-1938 with regard to possible formation of national identity of schoolchildren in the democratic multinational state. The aim is to demonstrate to which extent the history teaching has been affected by issues such as the nationalism of the newly formed state, stereotyped ideas about neighbouring nations and countries and also to which extent the historical traditions of other nations in the interwar Czechoslovakia were considered. Content analysis focused on selected textbook narratives with possibility to assume certain stereotypes in creating images of great Czechs as a basis for strengthening the Czech national identity. These images are confronted with their transformation during the period of the communist regime.