Moravia; history; historical demography; migration; Wallachia; turn of the 19th and 20th centuries

Analýza populačního vývoje Valašska prokázala, že se na východní Moravě modernizační proces prosazoval se značným zpožděním. Industrializace a urbanizace, které náležely k jeho výrazným znakům, se až do první světové války významněji neuplatnily. I modernizační změny v populačním vývoji vzhledem k tradiční konzervativnosti místního obyvatelstva pronikaly s velkými obtížemi. Snižování úmrtnosti, ale zejména porodnosti bylo až do konce 19. století velmi mírné, teprve v decenniu před velkou válkou se zrychlilo, ale zaostalo za zemskými průměry. Výsledkem byl vysoký přirozený přírůstek, nejvýraznější v jižní části regionu na Uherskobrodsku, který byl srovnatelný pouze s nejrychleji se rozvíjejícími oblastmi českých zemí, do nichž však směřovala intenzivní imigrace převážně mladých lidí. V případě Valašska tomu však bylo naopak, ekonomické zaostávání a malá možnost pracovního uplatnění způsobily, že se stalo typickým emigračním regionem. Údaje z prvního moderního cenzu v habsburské monarchii z roku 1869 ukázaly naprostou dominanci domácího obyvatelstva. Emigrační proud zesílil zejména na sklonku 19. století a zachoval vysokou intenzitu až do válečného konfliktu. Směřoval kromě moravského teritoria především do Vídně, z jižní příhraniční části také do Uher, převážně zřejmě na Slovensko. Populace stále rostla, ale téměř výhradně přirozeným přírůstkem. Růst populace dosahoval jen na pomalý stupeň rozvoje, s vyšší dynamikou se u jednotlivých sídel lze setkat jen krátkodobě. Můžeme uzavřít, že demografický přechod u populace Valašska nastoupil se zpožděním, postupoval až do první světové války pomalu a rozhodující změny se prosadily až v poválečných letech.

The analysis of population development in Wallachia proved that the modernization process in Eastern Moravia was pushed with a significant delay. Industrialization and urbanization, which belonged to its important traits, did not apply significantly until the First World War. Even modernization changes in population development penetrated the population with great difficulties given the traditional conservatism of the local inhabitants. Reduction of mortality, but above all reduction of birth rate was very mild until the end of the 19th century, only in decennium before the Great War it was accelerated, yet it lagged behind averages across the country. The result was a high natural increase in population, the most significant one in the southern part of the region of Uherský Brod, which was comparable only to the fastest developing regions of Czech lands to which nevertheless an intense immigration of mainly young people was streaming. Yet, in case of Wallachia this was just the opposite, economic lagging behind and little job opportunities caused that this region became an emigration one. Data from the first modern census in the Habsburg monarchy organised in 1869 showed an absolute dominance of domestic population here. The emigration stream intensified especially at the end of the 19th century and it kept a high rate until the war conflict. In addition to Moravian territory the stream headed mainly to Vienna, from the southern border area to Hungary, probably to Slovakia to the large extent. The population grew steadily, but almost exclusively by natural growth. The population growth reached only a low rate of development, higher dynamics can be found in individual settlements only in shorttime periods. We may conclude that the demographic transition of population of Wallachia started with delay, it went on until the First World War at a low pace and that decisive changes were pushed through only in post–war years.