teacher, student, communication, moral aspects of communication

Osobnost učitele a jeho vztah k žákům je neustále diskutovanou problematikou, vliv kvalitního vztahu učitele a žáka na komplexní výchovně vzdělávací proces je nesporný. Předložený článek se zamýšlí nad etickými aspekty vztahu učitele k žákovi. Výzkumný soubor tvořilo 127 studentů (budoucích či praktikujících učitelů) pedagogické fakulty. Respondenti měli za úkol prostřednictvím reminiscenční metody popsat situaci, kdy se cítili nějakým způsobem poškozeni učitelem. Výzkumným designem byla tzv. souběžná vnořená (zakotvená) strategie. Data jsou sbírána z hlediska kvalitativního a kvantitativního přístupu souběžně, při jejich analýze jsou ale data získaná jednou metodou ve výzkumu dominantní. V našem případě jsou dominantní data kvalitativní (získaná hloubkovým rozborem výpovědí studentů), kvantitativní data (četnosti) mají spíše doplňující a obohacující charakter (Cresswell, 2003). Kvalitativní analytickou práci s daty jsme založili na postupech analogických otevřenému axiálnímu kódování v zakotvené teorii (Strauss, Corbinová, 1999; Hendl, 2016). Reminiscence studentů ukázaly na příklady patogenního vztahu učitele k žákům, odporujícího etickým zásadám. Některé reminiscence se vztahovaly i k vývojovému období předškolního věku.