Czech poetry, Moravian Wallachia, Beskid Mountains, work and livelihood

Studie se zabývá motivy práce a obživy v poezii inspirované moravským Valašskem, knižně publikované od roku 1882 (kdy byla vydána prvotina Josefa Kaluse Písně a Valašsko tak vstoupilo do básnictví) do roku 1938 (kdy politické změny vedly i k přestavbě struktury poezie). Zabývá se zvláště tvorbou Josefa Kaluse, Metoděje Jahna a Františka Horečky, přihlíží i k dalším autorům. V menší míře si všímá i nevalašských částí pohoří Moravskoslezské Beskydy, pokud o nich básník pojednává jako o nedělitelném celku. Ukazuje, že práce a obživa jsou buď součástí valašské idyly (zemědělství, obzvláště pastevectví), nebo vlivů, které tuto idylu ničí (tedy převážně průmyslu). Jen ve velmi malé míře jsou tematizovaná řemesla a obchod, popřípadě jiné zdroje obživy.

The paper deals with motifs of work and livelihood in poetry inspired by Moravian Wallachia, published in books from 1882 (when the first work by Josef Kalus called Písně was published and Moravian Wallachia first appeared in poetry) to 1938 (when the political changes even led to the redesign of structure of poetry). It mainly focuses on the production of Josef Kalus, Metoděj Jahn and František Horečka, but also considers other authors. To a lesser extent, it includes non-Wallachian parts of the Moravian-Silesian Beskid Mountains if a poet treats them as an indivisible whole. It shows that work and livelihood are either part of the Moravian Wallachian idyll (agriculture, especially pastoral farming) or they are the influences that destroy this idyll (mainly industry). Crafts and trade or other sources of livelihood are only covered to a very limited extent.