farming; Morávka; ethnology; traditional agriculture; hay shed

Luční seníky byly v naší krajině vedle vodních a větrných mlýnů jedněmi z mála staveb, které stály mimo intravilán obce, v případě rozptýleného osídlení v Karpatech mimo osamocenou zemědělskou usedlost. Situování přímo na lukách a někde i přilehlé stromoví umocňovalo bezprostřední vztah ke kulturní krajině. Vznik četných seníků na Morávce byl způsoben specifickým terénním reliéfem v rozsáhlém katastru horské obce se snahou o maximální a praktické využití půdy, podobně jako při obhospodařování vzdálených rozlehlých pozemků v jiných částech Moravy i dalších oblastech. Samostatnou problematikou jsou doložené způsoby hospodaření, které se pouze s drobnými místními specifiky obecně nevymykají z praxe známé v severozápadních Karpatech. Za minimálních nákladů se snaží z lučních pozemků vytěžit píci v nejlepší možné kvalitě. Užívání samostatných seníků rovněž dokládá nerovnoměrnost vývoje hospodářských principů na Moravě a ve Slezsku. Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se tak užívalo paralelně několik způsobů ukládání píce, ať už přímo na usedlostech, tak v senících, ale stále i v oborozích a nejarchaičtějších nekrytých stozích. Prostý účel na těchto drobných hospodářských stavbách rovněž zakonzervoval hodnoty stavební historie v podobě nejelementárnějšího jednoprostorového pojetí, které známe globálně z dalších hospodářských i obytných staveb. Přímo na Morávce se dochovaly jen seníky roubené, ale obecně nacházíme a předpokládáme další nejjednodušší konstrukční a materiálová řešení.Dochované seníky v obci Morávka jsou tak na našem území jedním z posledních stavebních dokladů starobylých principů zemědělského hospodaření a jejich ochrana formou památkové péče i v muzeu v přírodě je i přes jejich zdánlivou marginálnost bezpochyby namístě.

Apart from watermills and windmills, hay sheds on meadows were one of the few buildings that Hed outside built-up areas of the village oř outside an isolated farmstead in čase of scattered settlements in the Carpathians. Hay sheds in Moravka in Frýdek area originated due to a specific terrain in the extensive cadastre of the mountain village with the aim of maximum and practical use of land. This was similar to farming remote large lands in other parts of Moravia and other areas. The distance between a farmstead and the meadows lying along the valley brook was eliminated by building a temporary structure, a hay shed, where the hay was stowed away immediately after harvest and, if necessary, transported to the farmstead during winter. Another issue is farming practices, which generally do not differ from the practice known in the Northwest Carpathians except for only a few local specifics. The aim is to harvest fodder from the meadow land in the best pos-sible quality and at minimum costs. Of the more than thirty buildings, only three were preserved in Moravia, one of which was reconstructed by the village, another is ušed by a přiváté owner for farming purposes and the third was moved to the Wallachian Open Air Museum in Rožnov pod Radhoštěm. The preserved hay sheds in the village are one of the last constructions documenting ancient principles of farming in what is now the Czech Republic. Despite their seeming marginality, their protection in the form of monument conservation and presence in the open-air museum is undoubtedly well-grounded.