flood risk, decision-making, perception, governance, Czechia

Předložená publikace je výstupem výzkumného projektu podpořeného Grantovou agenturou České republiky, který byl zaměřen na poznání motivací, mechanismů a efektivity rozhodování při zmírňování environmentálních rizik a jenž byl řešen mezioborovým kolektivem pracovníků Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzity Karlovy v Praze a Ostravské univerzity. Kniha je rozdělena do dvou částí, které představují teoreticko-metodologická východiska a výsledky empirických šetření. V první kapitole je nejprve podán výklad základních principů rozhodování jednotlivců a organizací a zdůrazněno, že prozatím byla jen malá pozornost věnována vztahu rozhodovacích procesů na obou úrovních. V následující kapitole je představen pojem komunit a komunitního přístupu jakožto možnosti integrovat rozhodování jednotlivců a organizací (resp. společenských uskupení) při participativním povodňovém plánování. Rozhodování jednotlivců z řad veřejnosti i klíčových aktérů je do značné míry založeno na percepci povodňového rizika. Z tohoto důvodu je třetí kapitola věnována principům percepce rizik, přičemž důraz je kladen na prostorovou ukotvenost názorů jednotlivců a možnosti jejího výzkum pomocí mentálního (kognitivního) mapování. V poslední kapitole první části knihy jsou nastíněny rámcové podmínky vývoje střední (a východní) Evropy, které měly zásadní vliv na utváření hodnotových orientací v tomto prostoru a způsoby, jakými je rozhodováno o zmírňování povodňových rizik. Druhá část je uvedena kapitolou, v níž jsou na základě robustní datové základny z šetření veřejného mínění v celé Evropské unii analyzovány rozdíly ve vnímání povodňových (resp. i dalších environmentálních) rizik na úrovni států a vliv postmaterialistických hodnotových orientací na tyto percepce. Následující kapitola analyzuje historický vývoj legislativy zaměřené na pomoc při zmírňování následků přírodních pohrom v českých zemích a ukazuje, že změny v legislativě byly provázány s celkovými proměnami společnosti a politické ideologie. Navazující kapitola již rozebírá situaci současné role státu v prevenci a nápravě povodňových škod s důrazem na jejich ekonomickou dimenzi. Kapitola naznačuje, že posun od nápravných k preventivním opatřením a od dominantní role státu k rozložení zodpovědností mezi více subjektů prozatím nebyl v Česku dostatečný. Další dvě kapitoly představují výsledky rozhovorů se starosty malých obcí a dotazníkových šetření mezi obyvateli vybraných obcí. Výsledky poukazují na limitované kapacity starostů věnovat se povodňovému managementu. Tato skutečnost spolu s územními specifiky obcí i osobnostmi starostů vytváří rozdílné strategie obcí ohledně povodňového managementu. Výsledky dotazníkového šetření pak identifikují klíčové faktory, které mají vliv na percepci povodní jako více či méně závažných jevů v území. Zpracování mentálních map pak tyto výsledky podporuje prostorovou informací o percepci bezpečných/nebezpečných míst a míst vhodných pro realizaci protipovodňových opatření, což lze využít pro participativní povodňový management. Poslední kapitola hodnotí dosavadní praxi tvorby povodňových krizových operačních plánů a naznačuje, že doposud se tato praxe zdá být formalizovaným obchodem spíše než participativním a obsahově cenným výstupem naplňování EPS.

This book is a fi nal outcome of the research project supported by Czech Science Foundation. Its aim was to explore the motivations, mechanisms and effectiveness (as well as effi ciency) of decisions concerned with fl ood risk reduction in Czechia. The project was carried out by the interdisciplinary team of J. E. Purkyně University in Ústí nad Labem, Charles University in Prague and University of Ostrava. The book is divided into two parts, the theoretical and methodological introduction and the empirical evidence part. The first chapter presents the basic principles of individual and organizational decision-making, while accentuating that there has been so far little exploration of connections between these two levels in research on fl ood risk management. After then, the concept of communities is introduced as a suitable one to connect individual and organizational levels of action in participative planning frameworks. Because decision-making processes of individuals and key stakeholders representing organizations are fundamentally depending upon complexities of their risk perceptions, the following chapter discusses some principles of risk perception research. In particular, it draws attention to a rather underresearched approach, which involves examination of spatial articulations of fl ood risk perceptions by mental (cognitive) mapping and their use in participatory planning. The last chapter of the fi rst part of this book considers territorial and historical specifi cities of Central (and Eastern) Europe that have played an important role in formations of value orientations of societies in this part of Europe and the ways in which early postcommunist transformation was perceived by citizens of the countries involved, and that formed a context in which we decide about fl ood risk reduction options. The second part of the book gives fi rst a robust analysis of three EU public opinion surveys concerned with perceptions of environmental risks at the country level. The chapter also discusses the role of postmaterialist value orientations in formations of these perceptions. After then, we analyse the historical development of legislation aimed at disaster recovery in Czech Lands. We show that important changes in legislation were always connected to transformations of societal regimes and to political ideologies. The following chapter examines the role of state in economic affairs of fl ood risk reduction, namely by addressing insuffi cient shift from fi nancing recovery actions towards preventive measures, as well as a too slow transition from the sate dominance to more balanced fl ood risk management responsibilities. The next two chapters summarise the results of interviews with mayors of small municipalities in two Czech regions and a survey on individual fl ood risk perception in two case studies. Our results indicate that there are limited capacities of mayors and municipalities for fl ood risk management and that together with territorial circumstances and personalities of mayors result in different strategies for flood risk management. The outcomes of a questionnaire survey reveal a number of key factors which appear to infl uence the perceived severity of fl oods by individuals. Mental mapping identifi ed perceived dangerous and safe places as well as locations perceived as suitable for fl ood risk reduction measures. These results indicate possibilities of mental mapping as a suitable technique for participatory planning purposes. The last chapter evaluates the current practice in designing fl ood crisis operation plans and the evaluation indicates that to date this practice has had the character of a formalized business rather than a participatory and content-valuable outcome orientated on the implementation of the European Floods Directive.