flood risk, decision-making, perception, governance, Czechia

Předložená publikace je výstupem výzkumného projektu podpořeného Grantovou agenturou České republiky, který byl zaměřen na poznání motivací, mechanismů a efektivity rozhodování při zmírňování environmentálních rizik a jenž byl řešen mezioborovým kolektivem pracovníků Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzity Karlovy v Praze a Ostravské univerzity. Kniha je rozdělena do dvou částí, které představují teoreticko-metodologická východiska a výsledky empirických šetření. V první kapitole je nejprve podán výklad základních principů rozhodování jednotlivců a organizací a zdůrazněno, že prozatím byla jen malá pozornost věnována vztahu rozhodovacích procesů na obou úrovních. V následující kapitole je představen pojem komunit a komunitního přístupu jakožto možnosti integrovat rozhodování jednotlivců a organizací (resp. společenských uskupení) při participativním povodňovém plánování. Rozhodování jednotlivců z řad veřejnosti i klíčových aktérů je do značné míry založeno na percepci povodňového rizika. Z tohoto důvodu je třetí kapitola věnována principům percepce rizik, přičemž důraz je kladen na prostorovou ukotvenost názorů jednotlivců a možnosti jejího výzkum pomocí mentálního (kognitivního) mapování. V poslední kapitole první části knihy jsou nastíněny rámcové podmínky vývoje střední (a východní) Evropy, které měly zásadní vliv na utváření hodnotových orientací v tomto prostoru a způsoby, jakými je rozhodováno o zmírňování povodňových rizik. Druhá část je uvedena kapitolou, v níž jsou na základě robustní datové základny z šetření veřejného mínění v celé Evropské unii analyzovány rozdíly ve vnímání povodňových (resp. i dalších environmentálních) rizik na úrovni států a vliv postmaterialistických hodnotových orientací na tyto percepce. Následující kapitola analyzuje historický vývoj legislativy zaměřené na pomoc při zmírňování následků přírodních pohrom v českých zemích a ukazuje, že změny v legislativě byly provázány s celkovými proměnami společnosti a politické i

This book is a fi nal outcome of the research project supported by Czech Science Foundation. Its aim was to explore the motivations, mechanisms and effectiveness (as well as effi ciency) of decisions concerned with fl ood risk reduction in Czechia. The project was carried out by the interdisciplinary team of J. E. Purkyně University in Ústí nad Labem, Charles University in Prague and University of Ostrava. The book is divided into two parts, the theoretical and methodological introduction and the empirical evidence part. The first chapter presents the basic principles of individual and organizational decision-making, while accentuating that there has been so far little exploration of connections between these two levels in research on fl ood risk management. After then, the concept of communities is introduced as a suitable one to connect individual and organizational levels of action in participative planning frameworks. Because decision-making processes of individuals and key stakeholders representing organizations are fundamentally depending upon complexities of their risk perceptions, the following chapter discusses some principles of risk perception research. In particular, it draws attention to a rather underresearched approach, which involves examination of spatial articulations of fl ood risk perceptions by mental (cognitive) mapping and their use in participatory planning. The last chapter of the fi rst part of this book considers territorial and historical specifi cities of Central (and Eastern) Europe that have played an important role in formations of value orientations of societies in this part of Europe and the ways in which early postcommunist transformation was perceived by citizens of the countries involved, and that formed a context in which we decide about fl ood risk reduction options. The second part of the book gives fi rst a robust analysis of three EU public opinion surveys concerned with perceptions of environmental risks at the country leve