teacher, edacation, nationalism, rural activism

Studie analyzuje roli a funkci vesnického učitele v modernizačním procesu společnosti v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Ve srovnání se staršími pracemi kromě edukační činnosti učitelů interpretuje jejich význam v zavádění inovací v pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat. Rozšiřuje dosavadní poznání k výkonu učitelského povolání na venkově o sféru občanské angažovanosti v komunální, zemské a říšské politice. V druhém plánu pojednává mikrohistorickým přístupem o proměnách celospolečenského statusu učitele na pozadí procesu profesionalizace povolání, který ve svém důsledku vyvolával početné lokální konfliktní zóny, jako např. střet s vedením obcí o výstavbu nových školních budov, konflikty s duchovními o autoritu ve škole nebo rodiči o příslušnost dětí do škol v duchu litery zákona Lex Perek. V nepolední řadě se studie zaměřuje na každodennost domácnosti venkovského pedagoga.

The study analyses the role and function of the village teacher in the modernisation process of the second half of the 19th and the beginning of the 20th century. Unlike earlier works, it deals not only with educational activities but also construes the importance of teachers in introducing innovations in plant breeding and livestock farming. It extends previous focus to the sphere of civic engagement in communal, regional and imperial politics. At another level, it deals at a micro-historical level with changes in the social status of the teacher in the context of the process of professionalisation of the profession, which, as a result, provoked numerous conlicts at the local level, such as clashes with the municipal authorities on the construction of new school buildings, the symbolic struggle with the religious authorities over the control of schools and with parents about the children’s assignment to schools in the spirit of the letter of the lex Perek. Last but not least, the study focuses on the everyday life of a rural teacher