null

"Dnes Jiří Kuděla a Daniel Balabán působí jako kolegové na Fakultě umění Ostravské univerzity (byť ne ve stejném ateliéru) a samotnou mně překvapilo, jak se jejich estetika - jistě ne záměrně - sblížila. Balabán zůstává symbolický (nově i politický) vypravěč, v některých obrazech se však stylově přibližuje ve výrazu malířům o generaci mladším (neodbytně se mi vybavuje paralela se Zbyňkem Sedleckým, Kudělovým brněnským spolužákem). Jiří Kuděla, jehož dlouholetou doménou byla jednak architektura, objektová geometrie a abstraktní portrét, naopak v posledních obrazech začal akcentovat symboliku, historii, psychologii - nicméně pořád - s větším či menším rozsahem - na abstrahované úrovni. Co oba malíře spojuje po technické stránce? Je to jistě něco, co je společné pro určitý dobový výraz, který můžeme najít u dalších malířů: práce s často horizontálními tahy širokým plochým štětcem, tlumené barvy, plochost (jak v tloušťce nanesené barvy, tak v popření hloubky prostoru uvnitř obrazu - v naprostém kontrastu s hyper- či fotorealismem), střídmost tahů (v kontrastu s opulentní expresí malířů jako je Mainer nebo Rittstein). Publikum této výstavy tak má možnost užívat si obrazy dvou excelentních malířů, kteří jsou si výrazově blízcí, kteří ale zároveň ve svých obrazech mají dost odlišných prvků na to, aby byli každý po svém svébytní". Barbora Lungová

null