Memento Mori, Medieval Reformatory Postils, n Tradition of Medieval Preaching

Nový rozkvět homiletiky vrcholného středověku, jehož jsou české země nedílnou součástí a k němuž také nemalou částí přispěly, přináší řadu podnětů k zamyšlení. Pestrost vnitřní struktury postil, názorová i účelová různorodost a v neposlední řadě originální autorská reflexe symboliky liturgického roku vepsaná mezi řádky sbírek středověkých kázání jsou nevyčerpatelnou studnicí historického bádání, z něhož tato kniha poodkrývá pouze malý růžek. Postily v kontextu literárního vývoje i s ostatními homiletickými pomůckami přináší řadu informací o dobovém pojetí kazatelského řemesla, ideálu dobrého i špatného kazatele, ale také napovídají řadu přesahů do vztahu mezi knězem - kazatelem a laikem - zpovídaným. Mezi řádky postilních kázání zaznívají apely na individuální zbožnost, jak je přináší mendikantská, reformní, ale také heretická zbožnost přelomu 12. a 13. století, ale současně ukazují, že rostoucí důraz na osobní kontemplaci vedl kazatele k postupnému odkrývání významu sociálního a společně sdíleného církevního společenství gradujícího postupně do odkazu nejen sociální kázně Jednoty bratrské, ale v evropském měřítku také do eklesiologie kalvínské reformace. Postily zrcadlí náboženské postoje, svědčí o proměnách středověké morálky a napovídají o dobových zvycích sice v drobných narážkách, ale zato o to usilovněji v neustálém rozhovoru s dobovým ideálem, na rozdíl od teologických a mravoučných traktátů se to však děje adresně, vždy konkrétnímu společenství, jemuž jsou diskursivní promluvy zachycené písemným zápisem určeny.

The new bloom of homiletics in the late Middle Ages, which the Czech lands are an integralpart of and to which they also contributed to a large extent, brings a lot of stimuli forcontemplation. The variety of the internal structure of postils, the diversity in opinions andpurposes, as well as the original author?s implied reflection of the symbols of the liturgicalyear are an inexhaustible well of historic research, from which this book only uncovers asmall part. In the context of literary development, postils and other homiletic instrumentsbring a lot of information about the period concept of the preaching craft, an ideal of a goodand bad preacher, and they further imply overlapping into the relationship between the priest- preacher and the layperson - confessor. Postil sermons include appeals to individualdevoutness, as brought by the mendicant, reformatory as well as heretic devoutness at the turnof the 12th and 13th century, but they also show that the growing emphasis on personalcontemplation led the preacher to gradually uncover the meaning of a social and sharedreligious community, graduating from the legacy of social discipline of the Unity of theBrethren and also to the ecclesiology of the Calvinist reform on the European level. Postilsreflect religious opinions, give evidence of the transformations of medieval moral and indicateperiod customs in minor cues, but more intensely in a continuous interview with the periodideal, however, unlike in theological and ethical tractates, it is done directly for the particularcommunity, to which the discursive sermons captured in writing are addressed.