Gerbert of Reims; Medieval Astronomy; Timekeeping; the Celestial Sphere

Studie se věnuje astronomickým zájmům Gerberta z Remeše (cca 940/50-1003, mnich v Aurillacu, učitel v Remeši, opat v Bobbiu, nelegitimní arcibiskup v Remeši, arcibiskup v Ravenně a papež Silvestr II.), jedné z nejznámějších osobností konce 10. století. Článek analyzuje dva Gerbertovy dopisy. První z nich (De sphaera, adresovaný Konstantinovi z Fleury) byl pravděpodobně napsán kolem roku 980 a představuje návod ke konstrukci a nastavení pozorovací hemisféry. Druhý dopis (bratrovi Adamovi) byl napsán na jaře 989 a zabývá se časoměřičstvím. Zahrnuje rovněž praktický návod pro nalezení slunovratného dne a určení délky slunečního svitu na konkrétním místě. Oba dopisy byly napsány pro velmi vzdělané čtenáře a rozbor jejich obsahu umožňuje názorný vhled do určitých témat středověké geocentrické astronomie konce 10. století.

The paper focuses on the astronomical interests of one of most well-known figures of the end of the tenth century Gerbert of Reims (ca. 940/50-1003; a monk in Aurillac, scholasticus in Reims, abbot in Bobbio, illegitimate archbishop of Reims, archbishopof Ravenna and Pope Sylvester II). The paper analyses two of Gerbert's letters. The first of them (De sphaera addressed to Constantine of Fleury) was probably written around the year 980 and presents the construction and setting of the unique observation hemisphere. The second letter (to brother Adam) was written during the spring of 989. It deals with timekeeping and includes practical instructions for determining the longest presence of sunshine in a particular location. Both letters were addressed to highly educated readers and an analysis of their content allows for an illustrative understanding of certain aspects of medieval geocentric astronomy of the late tenth century.