public perception, aesthetic perception of rivers, river restoration, internet survey

Společenské vnímání přírody, včetně vodních toků, se v průběhu staletí v Evropě měnilo. Tento vývoj se odrazil i v úpravách krajiny. Postupný odklon od přírody a znalosti krajiny, stěhování společnosti do velkých měst, transformace niv a nutnosti zajistit protipovodňovou ochranu, to vše vedlo ke změně vodních toků z přírodních na upravené. V rámci dotazníkového šetření bylo zjišťováno, zda přírodě blízké toky jsou respondenty vnímány jako méně rizikové, estetičtější a přirozené. Tento výzkum probíhal za pomocí fotografií pořízených na přírodě blízkých a v minulosti upravených s (ne)přítomným technickým prvkem (např. spádovým stupněm nebo tvrdým opevněním břehů) v oblasti Moravskoslezských Beskyd a jejich předpolí. Ze statistických analýz vzorku 100 respondentů vyplynulo, že přírodě blízké toky jsou vnímány jako nejméně rizikové a také nejestetičtější. Vodní toky upravené bez přítomnosti technického prvku jsou vnímány jako nejvíce rizikové a zároveň jako estetičtější než vodní toky upravené s přítomným technickým prvkem. Výsledky mohou být ovlivněny strukturou respondentů, kdy převažovali studenti či absolventi vysokých škol ve věku 18?30 let.

Rivers are a part of the human society since the beginnings. However, they were significantly transformed from natural to channelized ones during the last centuries. How are present rivers perceived by the human society? The purpose of this paper is to find an answer to a set hypothesis: if close-to-nature rivers are perceived as more aesthetical, more natural and less dangerous in the view of a floodrisk than channelized ones. Data were collected by online survey including photos of 17 channels in the Moravskoslezské Beskydy Mts and their forefield. The photos were divided into the groups of close-to-natural streams, streams with past human interventions and streams with human interventions including the presence of a technical object (e.g. grade-control structure). Main conclusions are that close-to-nature rivers are perceived as more aesthetical and safer than the groups of streams with any human interventions. On the other hand, channels with past human interventions, but without any technical object are perceived as the most dangerous for the human society.