genre; modality; gothic mode; Czech postmodern fiction; gothic fiction; intertextuality

Kolektivní monografie Přízraky a masky se zabývá působením gotického modu v postmoderní české próze. Vstupní kapitoly jsou zaměřeny teoreticky, neboť prezentují problematiku modálních kategorií a jejich složitou pozici v žánrové systematice, respektive sledují fungování gotické modality ve vztahu k poetice postmoderny. Následující kapitoly pak nabízejí analyticko-interpretační sondy do vybraných próz několika spisovatelů (Jana Křesadla, Jana Jandourka, Miloše Urbana, Martina Komárka, Petra Stančíka aj.), přičemž dokládají, že se gotická modalita opírá o využívání specifického repertoáru motivů a motivických komplexů příznačných pro tzv. gothic fiction (v širším pojetí současné západní genologie). Jednotlivé kapitoly-studie zároveň ukazují, jak jsou tyto ?gotické? tematické prvky v intencích novější české literatury sémanticky aktualizovány či transformovány, jak se přizpůsobují typickým výrazovým prostředkům postmoderny (divadelnost, antiiluzivnost, sebereflexivita textu) a jak se kombinují s dalšími mody (ironickým, groteskním či parodickým).

The collective monographs Přízraky a masky (Ghosts and Masks) deals with the Gothic mode in postmodern Czech prose. The introductory chapters are theoretically oriented, as they present the problems of modal categories and their complex position in the genre system, or more precisely they monitor the functioning of the Gothic modality in relation to postmodern poetics. The following chapters offer analytical-interpretation probes into selected works of prose of several writers (Jan Křesadlo, Jan Jandourek, Miloš Urban, Martin Komárek, Petr Stančík etc.), demonstrating that the Gothic modality is based on use of a specific repertoire of motifs and motif complexes, which are characteristic for so-called Gothic fiction (in a wider concept of contemporary Western genology). Individual chapters also show how these "Gothic" thematic elements are semantically brought up to date or transformed in the intentions of the contemporary Czech literature and how they adapt to the typical expressive tools of postmodernism (theatricality, anti-illusiveness, self-reflexivity of text) and how they combine with other modes (ironic, grotesque or parodic).