emotional intelligence, ability model, trait model, coping with stress

Emoční inteligence se chápe jako soubor kompetencí, které umožňují identifikování, zpracování a řízení emocí. Zatímco jedna část autorů zastává její jednoznačné chá­pání jako schopnosti, jiná část zdůrazňuje v pojetí emoční inteligence propojeníschopností a osobnostních rysů. Toto rozlišení se odráží v rozdílném koncipování nástrojů měření (výkonové testy, vs. sebepopisné škály). Ve výzkumech realizova­ných v několika souborech lišících se vývojovým obdobím (dospívající, perioda vy­nořující se dospělosti, dospělost) byl sledován vztah emoční inteligence a zvládání zátěžových situací. I když jsou výsledky v souladu s očekáváními (kladný vztah emoční inteligence s aktivními postupy zvládání a naopak záporný vztah s postupy vyhýbání), souvislosti jsou spíš slabší a ukazují na potřebu důkladně teoreticky zpracovat model vztahu emoční inteligence a zvládání.

Emotional intelligence is defined as set of competencies, which allow identification, elaboration and management of emotions. Whereas one part of authors maintain the understanding of emotional intelligence as ability, the another part of authors emotional intelligence define as joining of abilities and personality characteristics. This differentiation reflects in different instruments ofmeasure (performance tests, vs. self­described scales). In empirical research it was studied the relation between emotional intelligence and coping with stressful situations (in some samples distinguish at developmental periods ­ adolescence,period of emerging adulthood, adulthood). Although the results are in accord with expectations (positive relation of emotional intelligence with active routines of coping and contrary negative relation with avoidance), the links are weaker andthese findings point out need to carefully theoretically elaborate the model of relation between emotional intelligence and coping.