obecní samospráva, nacionalismus, modernizace, dějiny školství, spolková činnost

Politické změny revolučních let 1848/49 nejen obrazně, ale doslovně zahájily hlubokou změnu obce z vesnice ležící v blízkosti měst Frýdek a Místek v moderní příměstskou sídelní jednotku zasaženou procesy urbanizace. Vlivem rozvíjející se průmyslové výroby na katastru sousedních měst a založením textilních továren v obci, počet obyvatel imigracemi dynamicky narůstal. V souladu s platnou obecní legislativou obec byla nucena k zřizování základní občanské vybavenosti a budování infrastruktury, které pokračovalo i v meziválečných letech. S demokratizací společnosti a změnou sociální struktury obyvatelstva se začaly na půdě obecní samosprávy krystalizovat první spory o spravování obce a obecních financí, které gradovaly v předvolebních kláních. V multietnickém regionu severní Moravy se obci nevyhnuly všudypřítomné projevy nacionalismu na úrovni česko-německých vztahů i projevy latentního antisemitismu směřovaného vůči podnikatelům židovského původu. Dějiny dvacátého století se na pozadí globálních událostí odehrávaly ve znamení slučovacích procesů obce s utvářejícím se dvojměstím Frýdek-Místek. Z hlediska proběhlého urbanizačního vývoje na katastru obce se sloučení jeví jako integrální součást vývoje. Obec v průběhu let 1848-1918 zcela ztratila vesnický ráz. Nastolená tendence pokračovala v meziválečných letech, kdy většina obyvatelstva byla zaměstnána v průmyslu. Obec se dokonce stala místem konání nerozsáhlejších dělnických stávek v regionu v roce 1931 (Karlova huť). Obytná i průmyslová zástavba kontinuálně navazovala na zástavbu sousedních měst, což vedlo k prvnímu a neúspěšnému slučovacímu projektu po skončení Velké války

Political changes in the revolutionary years 1848/49, bothmetaphorically and literally, initiated a deep transformation ofSviadnov from a village near the towns of Frýdek and Místekinto a modern suburban settlement unit hit by the process ofurbanisation. The population grew dynamically with migrationas a result of expanding industrial production around theneighbouring towns and the founding of textile factories in thevillage. In accordance with valid local legislation, the village hadto establish basic community amenities and infrastructure,which continued on into the interwar years. As a result of thedemocratisation of society and the change in the socialstructure of the population, first disputes about the village andcommunity finances management started to emerge withinthe local government which culminated in pre-election campaigns.Located in the multiethnic region of northern Moravia,the village could not avoid the omnipresent manifestation ofnationalism on the Czech-German level as well as latentantisemitism aimed against entrepreneurs of Jewish origin.Against the backdrop of global events, 20th-century historywas marked by the village?s merging process with the newlyjoined town of Frýdek-Místek. With respect to urbanisationwithin the village, this merger seems to be an integral part ofits development. The village lost its rural character during theyears 1848-1918 and this tendency continued during theinterwar period, when the majority of the population workedin industry. Sviadnov even witnessed the most wide-spreadlabour strikes in the region in 1931 (Karlova Huť). Residentialand industrial building development continued from thebuilt-up areas of the neighbouring towns, which led to the firstand unsuccessful merging project after the Great War.