synonym, lexical borrowing, word form, formal adaptation, semantic meaning, language function, psycholinguistics

Článek se zabývá formálními a funkčními aspekty přejatých slov, které buď mají svá domácí synonyma v polštině a češtině jako přijímajících jazycích, nebo která se užívají v těchto jazycích v nejrůznějších formách na různých úrovních adaptace. Předpokládáme, že struktura a forma slova není irelevantní: forma může nést přinejmenším konotativní význam, může ovlivňovat vývoj slov a jeho formální adaptaci v přijímajícím jazyce. V případě synonym se zaměřujeme na divergenci jejich funkčního potenciálu a na jejich etymologické, expresivní a asociativní rysy, mj. také pomocí psycholingvistických metod.

The paper deals with formal and functional aspects of loanwords, which either still have their native synonyms in Polish and Czech as recipient languages, or which are used in these languages in variant forms on different levels of adaptation. We assume the structure and form of a word is not irrelevant: the form can bear on at least a connotative meaning, it can direct the word´s development and influence its formal adaptation in the recipient language. In case of the synonyms, we focus on divergence of their functional potential and on their etymological, expressive and associative features, the last one also with the help of psycholinguistic methods.