memoir narratives; Lachian dialect; a child autodiegetic narrator; chronotope of time and place; locus amoenus

Studie se zabývá autobiografickou výpovědí, která je bez vyšších literárních ambici, ale měla by prohloubit rodovou sounáležitost. Vrací se k poměrně krátkému, formotvornému období dětství, kdy spolu žily tři generace v jediné chalupě pod beskydskými horami. Originalita spočívá v tom, že je vyprávění napsáno z dětské perspektivy a navíc je vedeno v kozlovickém lašském nářečí, s nímž autorka zřejmě ztotožňuje své návraty do "líbezných míst" šťastného dětství. Ve studii je navíc věnována pozornost chronotopu času, prostoru, krajině a formování identity.

The study involves autobiographical accounts by authors which are private, with no high literary ambitions, with text having an interest in deepening family togetherness. They illuminate fairly short, but nevertheless formative periods of childhood. This a time when three generations used to live in one cottage in the foothills of the Beskids. The origina?lity consists of a narrative written from a child's perspective and also in the Kozlovice variant of the Lachian dialect, in which the author identifies her return to the "lovely places" of her happy childhood. Attention is also paid in the study to the chronotype of time and place, the topas of home and landscape and the forming of identity.