Baroque religious pilgrimages; Bohemian and Moravian pilgrimage sites; Forms of the Baroque spirituality; Phases of pilgrimage; Pilgrimage books; Pilgrimage song; Prayer

Studie zkoumá literární texty spojené s náboženskými poutěmi baroka a pokouší se při jejich interpretaci o interdisciplinární přístup, východiskem je perspektiva literárněhistorická, ale otázky, které si autor klade, zasahují do oblastí dějin zbožnosti, etnografie a kulturní antropologie. Hlavním pramenem jsou tzv. poutní příručky, knihy, jež sdružují několik literárních žánrů v jednom celku: historické vyprávění, modlitba, meditace, litanie, poutnická píseň. Studie analyzuje dvě desítky takových knih z období hlavního rozvoje kolektivních poutí (1650-1800). Vztahují se k různorodým českým a moravským poutním místům (Svatá Hora u Příbrami, Stará Boleslav, Křtiny, Hájek u Prahy, Velehrad, Štramberk aj.), stranou zájmu nezůstávají ani knihy k poutím přeshraničním (Mariazell, Čenstochová). Všechny prameny jsou analyzovány jako návod k vykonávání zbožné praxe, jako projev literatury performativní a preskriptivní, která byla pomůckou pro provozování rituálů s opakovanými činnostmi. Autor si klade otázku, jak souvisí literární prostředky barokních textů s šířením jistého typu zbožnosti i s budováním emocionálních prožitků. Na základě poutních příruček sleduje především jednotlivé fáze poutě (příprava před poutí, putování a zastavení u drobných sakrálních objektů, zbožnost před milostným obrazem, zaslíbení, loučení, návrat), ptá se po využití konkrétních písňových a modlitebních textů v jejich rámci. Mnohé knihy propagují typické formy barokní spirituality a rovněž typické formy rekatolizační modlitby, meditace a písně (Loretánské litanie, modlitby růžence aj.). Nechybí ani propagace extrémnějších projevů barokního náboženského života, blízkých zbožné praxi náboženských bratrstev.

The paper deals with literary texts related to the Baroque religious pilgrimages and it attempts to interpret them using interdisciplinary approach the ground of which is a literary-historical perspective, however, which exceeds beyond into the fields of piety history, ethnography and cultural anthropology. The main source is the so called pilgrimage handbooks, books of several literary genres in one, i.e. The historic narration, meditation, litany and pilgrimage song. The paper analyses about twenty of them, all dated to the times of the major flourishing of the collective pilgrimages (1650-1800). They refer to various Bohemian and Moravian pilgrimage sites (e.g. Svatá Hora near Příbram, Stará Boleslav, Křtiny, Hájek near Prague, Velehrad, Štramberk) and they also include those cross the border ones (Mariazell, Čenstochová). All the sources have been analysed as an instruction to perform the pious practice, as a demonstration of performative and prescriptive literature, which was an aid for performance of rituals with repetitive activities. The author raises a question how the Baroque literary means are linked to distribution of a piety of a certain type and to development of emotional experiences. The books have been studied as to primarily the individual phases of pilgrimage (pre-pilgrimage preparation, journeys and stations at minor sacral items, piety before Marian devotional images, promise, farewell, return) and as to the utilisations of particular songs and prayers within them. Many of the pilgrimage handbooks promote typical forms of the Baroque spirituality and a typical form of recatholisation prayer, meditation and song (e.g. Loretan litany, rosary-based prayers). There also occurs a promotion of more extreme demonstrations of the Baroque religious life close to pious practice of lay brotherhoods.