Orthoptera; Tetrigidae; behaviour

S trvalým nebo dočasným pobytem ve vodním prostředí jsou u hmyzu spojeny různé modifikace dýchacího ústrojí. Řada druhů vodního hmyzu využívá tzv. plastronové dýchání (princip fyzikálních žaber), kdy si ponoření jedinci na svém povrchu drží bublinku vzduchu, pomocí které dýchají. Díky tomu, že kyslík rozpuštěný ve vodě difunduje do bublinky, mohou pod vodou vydržet po velmi dlouhý čas. Jiný vodní hmyz zase používá dýchací trubičky, tracheální žábry nebo dýchají celým povrchem těla. Rovnokřídlí jsou především terestričtí a ve vodním prostředí se trvale nevyskytují. Marše (Tetrigidae) jsou drobní zástupci rovnokřídlého hmyzu s velmi nápadným a protáhlým štítem, který zpravidla kryje hruď a dorzální stranu zadečku. Některé druhy marší např. rodů Euscelimena Günther, 1938, Falconius Bolívar, 1898, Scelimena Serville, 1838 a Tetrix Latreille, 1802 jsou semi-akvatické a prostřednictvím svých morfologických adaptací končetin a štítu jsou schopni se aktivně pohybovat pod vodní hladinou. Při ponoření si pod štítem drží bublinku vzduchu. Princip delšího setrvání a možnosti dýchání pod vodní hladinou nebyl dosud u těchto druhů studován. Pomocí laboratorního měření a testů přežívání v okysličené a anoxické vodě s různými parametry ve velikosti štítů a hmotnostmi jedinců semi-akvatické marše obecné Tetrix subulata Linnaeus, 1758 jsme zjistili, že štít a bublinka vzduchu uložená pod ním není využívaná při dýchání. Výsledky pilotní behaviorální studie potápění marší ukazují, že bublinka vzduchu pod štítem usnadňuje pohyb jedinci ve vodě a zejména mu pomáhá udržet se u vodní hladiny.