Moravia, Cisleithania, language statistics, census, national relations

Studie se zaměřuje na předlitavská sčítání lidu na Moravě, při nichž se objevily nacionální konflikty ve větší míře později než v Čechách. Rubrika číslo třináct (obcovací řeč) měla na Moravě zásadní konfliktní potenciál při posledních dvou předlitavských sčítáních lidu (1900 a 1910).Míra konfliktnosti byla bezesporu vysoká v případě nacionálních organizací, národních aktivistů a politiků, tedy hlavně v případě elit. Důležitou, avšak těžko zodpověditelnou otázkou je ta na její konfliktnost v řadové populaci.Národní politické reprezentace, nacionální organizace i lokální národní aktivisté vnímali sčítání obcovací řeči jako národnostní statistiku, dosažené číselné výsledky považovali za důležitý nástroj legitimizace svého postavení ve společnosti i svých požadavků směrem k vládním místům, a snažili se o potřebě nacionální optiky ve vnímání sčítání lidu a společnosti přesvědčit co nejširší kruhy obyvatelstva.

Th e study deals with Cisleithanian census in Moravia when national conflicts aroused in larger measure and later than in Bohemia. section 13 (a usual language) played a fundamental role for conflicts in Moravia during the last Cisleithanian censuses in 1900 and 1910. The measure of a conflict was undeniably high in a case of national organisations, national activists and politicians, i. e. elites. A significant, however a hardlyanswered question, is a degree of a conflict in population. National political representatives, national organisations and also local national activists perceived census of a usual language such as a national statistics. They considered results to be an important tool for legitimation of their position in society and their requirements for the government so that they attempted to persuade as much people as possible about its necessity.