First World War, Legionnaires prose, Dalibor Vácha, Červenobílá

Příspěvek zkoumá jednu z podob současné autorské reflexe první světové války v románové prvotině Dalibora Váchy Červenobílá (2014). Děj románu koncentruje pozornost na dva významné momenty druhé poloviny roku 1918 ? boje československých jednotek o Samaru a Kazaň. Na nich je demonstrován vývoj myšlení a názorů legionářů na situaci v Rusku i jejich proměňující se vztah k této zemi od počátečního nadšení až po konečnou nenávist. V celém románu je zřejmá autorova snaha navázat na tradici legionářské prózy meziválečného období, snaží se však postihnout skutečný vývoj uvnitř československé jednotky, proniknout do ruské společenské reality a ještě být čtenářsky přitažlivý. Červenobílá je potřebným příspěvkem k poznání kontroverzní části legionářských dějin, které se staly dobovým politikem jak v období meziválečném, tak v období totality po roce 1948 a v současných dějinách teprve hledají svou objektivní podobu.

The paper deals with contemporary author´s reflection of the First World War in Dalibor Vácha novel debut Červenobílá (2014). The story of the novel is concentrated on two significant moments in the second half of 1918 ? Czechoslovak units fighting on Samara and Kazaň. The author wants to continue the tradition of Legionnaires' prose interwar period and tries to describe actual developments within the Czechoslovak units and the Russian social reality too. The novel has ambitions to be attractive to readers. They are used by many stylistic elements marginal genres such adventure novel, a political thriller, romantic novel. Objective form of Legionnaires' history is searched in Dalibor Vácha novel as in the current research into history.