Skládky jsou stavby budované za účelem shromažďování odpadů vzniklých lidskou činností. Při jejich výstavbě je plošně narušen vegetační kryt, čímž se vytvoří nový prostor vhodný pro osidlování rostlinnými druhy. Odkryté plochy skládek se tak mohou stát ostrovy raně sukcesních stádií v krajině. Společenstva vznikající na otevřených skládkách patří obvykle k různým typům ruderální a polní plevelové vegetace. Zároveň jsou to místa s očekávaným vyšším zastoupením nepůvodních druhů, včetně druhů invazních. Jelikož však prostory skládek nabízejí různé typy dočasných stanovišť, tzv. mikrohabitatů, mohou zde kromě nitrofilních a konkurenčně silných taxonů růst i druhy s nízkou potřebou živin, které jsou často konkurenčně slabé. Tyto druhy se rekrutují například i ze skupiny vzácných plevelů. Paradoxně tak skládky mohou přispívat k vyšší druhové pestrosti i hodnotě druhové skladby vegetace v krajině. Otázkou však zůstává, za jakou cenu.