pschoactive drugs, therapeutic monitoring, personalized pharmacotherapy

Mezi základní způsoby zlepšování péče o pacienty patří individualizace léčby. Jejím hlavním nástrojem je terapeutické monitorování hladin léčiv (TDM), které využívá stanovení koncentrace léčiva v krvi tak, aby bylo dosaženo maximální účinnosti s co nejnižším rizikem toxicity. Při léčbě je totiž nutné počítat s individuálními rozdíly farmakokinetiky, které vedou při podávání stejných dávek psychofarmak až k 20násobným rozdílům v ustálené koncentraci léčiv. TDM je dnes rutinní metodou pouze při léčbě klasickými stabilizátory nálady. Přitom podle mezinárodních doporučených postupů patří mezi léky "rozhodně doporučené" nebo "doporučené" k TDM většina antipsychotik, antidepresiv, ale také řada léků pro léčbu závislostí či donepezil. Pro využití plného potenciálu TDM je však nutné se seznámit se základy této metody, s jejími možnostmi a omezeními, které přinášítento článek.

A treatment individualisation is one of basic ways to patient care improvement. A therapeutic drug monitoring (TDM) is its main tool, which uses drug concentration assessment in blood in order to achieve the maximum effect with the minimum risk of toxicity. Actually, it is to be expected that individual pharmacokinetic differences will lead to 20fold differences in steady state drug noccentration at the very same doses of psychopharmacs. TDM is nowadays a routine metod only in the treatment with typical mood stabilizers. Nevertheless, according to international guidelines most antipsychotics, antidepressants, but also a number of drugs for addiction treatment or donepezil belong to category of drugs "strongly recommended" or "recommended" for TDM. However, for the full use of TDM it is necessary to learn the basics of the method, its possibilities and limitations that are described in this article.