industrial motifs; 19th-century; Czech literature; industrial and natural environments

Industrializace byla většinově přijímána jako součást žádoucí proměny společnosti, neboť s se?bou okamžitě přinášela pracovní příležitosti a zbavovala člověka závislosti na nepřízni přírody. Negativní dopady, na které navíc česká literatura rea?govala s nemalým zpožděním, přinášely teprve hospodářské krize a rovněž vyhrocení nacionálního zápasu. Te?prve v generaci devadesátých let se autoři začnou zřetelně dělit na ty, kteří budou industrializaci nadále chápat jako neodmyslitelnou součást lidského pokroku a cestu k osvobozování člověka, a ty, kteří budou ve vztahu k průmyslu z různých důvodů ostražití.

Industrialization was generally viewed as an aspect of the de?sirable transformation of society, as it brought immediate job opportunities and meant that people were no longer at the mercy of nature. Czech authors were relatively slow to respond to the negative impacts of industrialization, which did not became readily apparent until the Depression and the rise of aggressive nationalism. It was not until the 1890s that Czech authors began to crystallize into two distinct camps - those who continued to view industrialization as an integral part of human progress and a means of liberating mankind, and those who for various reasons took a more reticent approach to industrial production.