social work, HIV/AIDS, perception of people living with HIV/AIDS

Od objevení se pandemie HIV/AIDS sehrává sociální práce klíčovou roli v organizování a poskytování služeb v oblasti prevence a pomoci lidem žijícím s HIV/AIDS a lidem ohroženým nákazou tímto onemocněním. Navzdory pokroku v oblasti léčby zůstává prostým faktem, že základem pro snižování nových případů diagnostik a v minimalizování lidského utrpení je právě prevence. Reakce na měnící se zátěže jednotlivých regionů a skrytých populací, tj. těch žijících s HIV/AIDS a v největším riziku nákazy, se pro současnou praxi sociální práce stávají výzvou. Příští generace sociálních pracovníků se stane svědkem expanze pandemie pravděpodobně do všech kontextů praxe sociální práce (Natale, 2010). Aby se praxe sociální práce mohla rozvíjet a své reakce na nové výzvy v oblasti HIV/AIDS přizpůsobovat, musí sama sebe reflektovat. Článek chce do této diskuse přispět zprostředkováním toho, jak je sociální práce a její role v řešení problematiky vnímána těmi, kterých se zacílení jejich intervencí v tomto kontextu nejvíce týká, lidmi žijícími s HIV/AIDS, z jejich vlastní perspektivy.

Social work plays key organising and service delivery role in HIV prevention and care since the pandemic emerged. Despite pharmaceutical advances in trearing HIV/AIDS a simple fact remains, HIV prevention is essential to reduce new cases of HIV infection and minimise human suffering. Responding to the changing workload of individual regions and hidden populations, persons infected with and affected by HIV/AIDS, results in new challenges for social work. The next generation of social workers will see the pandemic expand, likely in touch nearly all practice contexts (Natale, 2010). To develop practice and its response to the new challenges in the field of HIV/AIDS social work must reflect itself. Article aims to contribute to this debate through the perspective of people living with HIV/AIDS.