Moravia, Moravian Wallachia, poets, František Horečka, Josef Kalus, Josef František Karas, M. Kurt, Jan Misárek, Jan Evangelista Nečas, Čeněk Ostravický, Ferdinand Pěčka-Místecký, František Táborský

Pro básníky na konci 19. století byla centrem pohoří Beskydy hora Radhošť. Na přelomu se stoletím 20. ztratil Radhošť svou centrální pozici. V souvislosti s vystoupením Petra Bezruče se ohnisko přenášelo z valašské do lašské, industriální části Beskyd, kde byla centrem Lysá hora. Industralizace regionu byla chápána jako příčina mizení krásy hor a národnostního útlaku zdejších lidí. Autor to ilustruje na příkladu děl několika autorů: Františka Horečky, Josefa Kaluse, Josefa Františeka Karase, M. Kurta, Jana Misárka, Jana Evangelisty Nečase, Čeňka Ostravického, Ferdinanda Pěčky-Místeckého, Františka Táborského.

For the poets of the end of the 19th century the centre of the Moravian-Silesian Beskids was the mountain Radhošť. According to the opinion accepted at that time the mountain was the centre of the cult of the god Radegast in pagan times. Yet, at the turn of the 19th and the 20th century there was a change in this opinion. Radhošť lost its central position. In relation with the appearance of Petr Bezruč the focus started to be shifted from the Wallachian part of the Beskids to the Silesian one ? the industrial one. Meanwhile the mountain Lysá Hora was promoted in poetry together with the tradition of the outlaw Ondráš. Industrialization of the region started to be understood as the cause of vanishing of the beauty of the mountains and of the national suffering of the people. The author of this paper illustrated with the example of works of several local authors: František Horečka, ´Wallachian nightingale´ Josef Kalus, Josef František Karas, M. Kurt (= Maximilian Kunert), Jan Misárek, Jan Evangelista Nečas, Čeněk Ostravický, Ferdinand Pěčka-Místecký and František Táborský.