modern history; Bohemian lands; nationalism; national conflicts; ethnic statistic; census; national identity; public space

Hlavním cílem dvoudílné monografie je změřit politickou hodnotu, která byla přisuzována zjišťování obcovací řeči/národnosti při sčítání lidu v českých zemích. Docílení co největší statistické početnosti národa bylo vnímáno jako důležitý instrument v boji o politickou moc, Kniha ukazuje typické konfliktní situace na centrální, regionální i lokální úrovni, které vyvolaly spory mezi českými, německými a polskými národními aktivisty, a to jak během sčítání lidu, tak při interpretaci výsledků. Hlavní deviza spočívá v komparaci předlitavského a prvorepublikového období - podrobná analýza situace po roce 1918 je předkládána vůbec poprvé.

The primary aim of the two-volume monograph is to measure the political value which was associated with determining language/nationality during the census in the Bohemian lands. Achieving the highest numbers of members of a particular nation was perceived as an important tool in fights over a political power. The book shows typical conflict situations on central, regional ad also on local levels which initiated conflicts among the Czech, German and Polish national activists during the censuses and during the interpretation of their results.The main bonus of the project is the comparison of two periods - Cisleithanian and the first Czechoslovak Republic. A detailed analysis of the situation after 1918 is submitted for the very first time.