Comenius, comeniology, anachronism

Komenského vize všeobecné nápravy věcí lidských přitahuje pozornost badatelů i širší veřejnosti již dlouhá desetiletí. Není proto divu, že vznikla celá řada studií, ale také publikací poukazujících na Komenského všenápravné úsilí a nezřídka vyzdvihující jeho mimořádnost či přímo aktuálnost i pro člověka naší současnosti. Lze se tak setkat s interpretací Komenského jako anticipátora vzniku OSN a jejích orgánů či vizionáře evropské integrace. Podle jiných interpretací Komenský již ve své době předvídal možné negativní důsledky baconiánského a karteziánského pojetí přírody, a lze jej proto považovat za předchůdce ekologické filozofie, jež se zrodila ve 20. století. Přistoupíme-li na podobnou aktualizaci, musíme na druhou stranu připustit, Komenského všenápravné dílo vykazuje značné množství problematických aspektů. Ty pak Komenského stavějí po bok autorů nejznámějších utopických děl a de facto vzbuzují popperovskou otázku, nebyl-li Komenský jedním z nepřátel otevřené společnosti. Cílem referátu bude proto zamyslet se nad metodou historického bádání, zejména pak nad obtížemi plynoucími z anachronického pohledu nejen na Komenského dílo, ale rovněž na intelektuální dějiny 17. století.

Comenius?s vision of the universal emendation of human affairs has attracted attention of both scholars and the general public. It is no wonder that there have been plenty of papers or monographs pointing to Comenius?s emendation endeavour and quite often appreciating its exceptionality and topicality for a man living in the present. There are interpretations of Comenius as anticipating the United Nations organization or envisioning the European integration project. According to other interpretations, Comenius predicted just in his time possible negative consequences of the Baconian and Cartesian understanding of nature, and therefore he can be seen as a predecessor of the ecological philosophy of the 20th century. However, if we accept such precursory reading, we should on the other hand admit that Comenius?s project of emendation evinces a large amount of problematic aspects. In this light, Comenius could be compared to the authors of the most famous utopian works. Furthermore, a Popperian question might also be raised, whether Comenius was not one of the enemies of the open society. Therefore, the aim of this paper is to reflect on the method of the historical research, primarily on the difficulties emerging from the anachronic interpretation not only of the work of John Amos Comenius, but of the intellectual history of the 17th century in general.