Moravskoslezské Beskydy mountains, digital soil mapping, fuzzy approach

Tvorba/zpřesňování půdních map je nikdy nekončícím úkolem. Předkládaný příspěvek demonstruje na konkrétním příkladu jeden z možných postupů digitálního mapování půd. Studie byla prováděna v geomorfologickém okrsku Radhošťský hřbet. Vstupními daty byl digitální model terénu 4G, resamplingovaný na deseti metrové rozlišení a soubor bodových půdních dat Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. V programu SAGA GIS a R bylo vytvořeno 78 map morfometrických parametrů. Selekce morfometrických parametrů byla provedena pomocí generalizovaných lineárních regresních modelů a na ně použitého Akaikeho informačního kritéria. Selektované morfometrické parametry byly standardizovány rozpětím a byla na nich provedena fuzzy shluková analýza metodou c-means s faktorem ostrosti shluku m=1,5. Vytvořené environmentální půdní třídy byly interpretovány na základě bodových dat a byla jim přiřazena taxonomická informace. Výsledkem je nová mapa půdních subtypů zájmového území.

Creation / refinement of soil maps is a never-ending task. This paper demonstrates case study of one of many possible techniques of digital soil mapping. The study was conducted in the geomorphological district Radhošťský hřbet ridge. Input data were resampled 4G digital elevation model on ten-meter resolution. And a set of point soil data from the Forest management institute. 78 maps of morphometric parameters were created in SAGA GIS and R. Selection of morphometric parameters was performed using a generalized linear models, which were applied the Akaike information criterion. Selected morphometric parameters were standardized by range. With them was made c-means fuzzy cluster analyses with degree of fuzzyfication m = 1.5. Created environmental soil classes were interpreted on the basis of point data. Then was assigned taxonomical information to environmental classes. The result is a new map of soil subtypes of the area.