Medieval philosophy; Walter Burley; medieval logic; theory of supposition; problem of universals.

Tento článek se pokouší představit jedno z mnoha středověkých logických sofismat, které je zachyceno ve větě "Člověk je nejdůstojnější stvoření mezi stvořeními" (Homo est dignissima creatura creaturarum). Toto sofisma bylo obvykle řešeno v kontextu pozdně středověkých debat o sémantické vlastnosti termínů známé jako "supozice" (suppositio). Problematičnost daného sofismatu tak bude popsána na pozadí této teorie. Hlavním cílem tohoto článku je načrtnout dvě řešení tohoto sofismatu, které ve svých textech poskytl myslitel 14. století Walter Burley, a poukázat na přinejmenším tři důvody toho, proč ve svém pozdějším díle své řešení změnil.

This paper attempts to introduce one of the many medieval logical sophisms (i.e. problematic proposition) captured in a sentence ?Man is the worthiest creature among creatures? (Homo est dignissima creatura creaturarum). This sophism was usually addressed in the context of late medieval debates about the semantic property of terms known as supposition (suppositio). Therefore, the problematic nature of this sophism will be described on the background of this theory. The main aim of this paper is to outline two solutions of this sophism by the fourteenth century philosopher known as Walter Burley (ca. 1287 - 1347) from his texts De suppositionibus (1302) and De puritate artis logicae: tractatus longior (ca. 1325-1328). In the end of this paper will be offered three possible reasons why Burley has changed his solution in the latter work.