Hlučín region, nationality, Czechs, Germans, census

Studie pojednává o národnostní klasifikaci obyvatel Hlučínska (Hultschiner Ländchen) u příležitosti sčítání lidu 1921 a 1930. Po připojení Hlučínska k ČSR v roce 1920 měla státní moc zájem na dosažení co nejlepších výsledků pro československou národnost. Článek podrobně analyzuje způsoby, jakými bylo kýžených výsledků sčítání národností na Hlučínsku dosaženo: 1) nastavení takových kritérií národnostní klasifikace, aby bylo většině obyvatelstva znemožněno zapsat německou národnost; 2) právo státních orgánů provést úřední opravu zapsané národnosti; 3) jmenování výlučně českých sčítacích komisařů a sčítání formou popisných archů; 4) připuštění agitace českých nacionalistických organizací před sčítáním lidu a naopak snaha blokovat a trestat proněmeckou agitaci. Studie přináší i konkrétní příklady soudních pří, které vedli hlučínští obyvatelé se státem kvůli sčítáním lidu.

The study is concerned with national classification of the Hlučín region population during census 1921 and 1930. Following the incorporation of the Hlučín region into the Czechoslovak Republic in 1921, the state authority was interested in achieving the best possible results for the Czechoslovak nationality. The article analyses the methods used for achieving the desired results of the nationalities census in the Hlučín region: 1) setting criteria of the national classification to prevent most of the population from entering their felt German nationality; 2) power of the state authorities to officially revise the entered nationalities; 3) appointing exclusively Czech counting officers and counting via data gathering forms; 4) allowing agitation of the Czech nationalistic organisations before the census and on the contrary the effort to obstruct and penalize the pro-German agitation. The study brings also concrete examples of legal disputes concerning the census.