Czech language; real language standard; Standard Czech

Příspěvek se věnuje aktuálnímu vymezení a interpretaci variantnosti v češtině coby projevu jinakosti - sleduje, jak se k projevům variantnosti staví institucionální lingvistika a jak ji pojímají přívrženci názoru, že vyhodnocování a třídění variantních jazykových prostředků směřuje k nežádoucímu preskriptivismu a jazykovému inženýrství.

The paper deals with a current definition and interpretation of variability in the Czech language as an act of speech otherness - it monitors how the aspects of variability are comprehended by institutional linguistics and how they are conceived by those who claim that assessment and classification of alternative means of language lead to unwanted prescriptivism and language engineering.