Czech 19-century literature; literary landscape; Wallachian landscape image; Radhošť; Hostýn; Lysá hora; nationalism; xenophobia

Studie Geneze prozaického obrazu valašské krajiny sleduje česky psanou literaturu zrcadlící krajinný ráz Valašska. Zvolené období 20.-90. let 19. stol. mapuje vlastní počátky literárního zájmu o Valašsko, jenž byl vyvolán nejen vlastivědnými, etnografickými a později turistickými zájmy, ale i potřebou posilovat národní identitu a svou publicisticky zdokumentovanou přítomností potvrzovat český charakter území. Nacionálně-xenofobní motivy nacházíme rovněž v beletrii (beletrizované publicistice): v námětech ze současnosti i v próze historické. Výjimku zde představuje příklad rurálně pojaté prózy, která již odráží modernistické pojetí krajiny spjaté s perspektivou vypravěče a jako jediná se vyhýbá zobrazení horských dominant coby nejviditelnějších symbolů Valašska - zejména Radhoště, v menší míře Hostýna a později nastupující Lysé hory. Právě představení a porovnání jednotlivých krajinných obrazů představuje jádro studie.

This chapter traces Czech-language literature reflecting the Wallachian landscape. The period under investigation - the 1820s to the 1890s - coincides with the beginnings of a literary inter?est in Wallachia, which was stimulated not only by local history, ethnography and tourism, but also by the need to reinforce the national identity and to document the existence of this identity in journalistic writings. Nationalist-xeno?phobic motifs can also be found in literature (and literary journalism): in stories set in the present day and in historical prose. The sole exception is the prose accenting rural life; this work reflects the modernist approach to landscape, connected with the narrative perspective, and is unique in not depicting moun?tains as the most visible landmarks and symbols of the region (especially Radhošť mountain, Hostýn, and later Lysá hora). The chapter focuses on the presentation and comparison of a variety of images of the landscape.