History, 19th and 20th century, Austria-Hungary, Cisleithania, Bohemian Lands, national question, ethnic conflict, census

Etnická klasifikace a institucionální zakotvení národností v Předlitavsku silně reflektovalo státní zájem. Státní orgány musely brát do úvahy zejména trendy sociálního a politického vývoje, jako rostoucí význam národnostní identity a vzájemné propojení národnostních a občanských práv. mělo by být zdůrazněno, že v Předlitavsku většina populace nalezla příznivé podmínky k rozvoji národního života. Rozhodujícím motivem Taaffeho vlády pro zavedení kategorie obcovací řeči a ne mateřského jazyka nebo rodinného jazyka do sčítání lidu v roce 1880 bylo právní uznání možnosti asimilace, tedy zabránění uzavření národností a v konečném důsledku zachování státní jednoty.

The ethnic classification and institutional position of nationalities in Cisleithania strongly reflected also the state´s interests. The state authorities had to také into consideration, in particular, the trends of social and political development, such as the rising signifikance of national identity and the interconnection of national and civil rights. It should be noted that in Cisleithania most of the nations enjoyed favorable conditions to develop their national life. The main motive of the Taaffe Government´s decision to include the questionable category of language of daily use instead of the mother tongue or family language in the 1880 census consisted in the legal possibility of assimilation, i.e., preventing a nationality closure and, last but not least, protecting the integrity of the state.