mirror of production, fatal strategies, critic of Marxism, production, Baudrillard, metaphysics of Marxism, social reality, symbolic exchange, political economy, sense

Tomáš Zemčík se hlásí k názoru, že věda je co do obsahu i způsobu poznání určena předem vyprodukovanou normou, v níž je koncentrován civilizační svéráz moderního Západu. Klíčem k pochopení tohoto svérázu je Zemčíkovi pojem a kniha Zrcadlo produkce Jeana Baudrillarda, jež předchází jeho slavné teorii simulací a simulaker. Předkládá myšlenku, že produkce plní roli jakéhosi zrcadla, skrze které lidé imaginárně rozumí práci, potřebám, hodnotám, svému místu ve světě i lidské přirozenosti. Odtud plynou i metafyzické předpoklady, jež limitují moderní sociologické a vědecké poznání. Poznávání orientované na akumulaci vědění podle Baudrillarda pouze rozšiřuje určitý druh uměle vytvořeného obrazu reality, která bezvýhradně podléhá sebereferenční logice nastaveného civilizačního kódu. Mají-li Tomáš Zemčík a Jean Baudrillard pravdu, můžeme ještě držet představu svobodného vědeckého poznání, určeného primárně touhou po pravdě? Není věda, jakkoli se odvolává na kritické myšlení, zcela ve věku ideologie?

Tomáš Zemčík adopts following opinion: science is determined by a pre?produced norm as far as both form and content; this norm consists of concentrated civilization peculiarity of modern Western world. The key to understand this world is, according to the author, Jean Beaudrillard?s book The Mirror of Production, preceding his well?know theory of simulation and simulacra. He introduces the idea that production serves the role of a mirror which people use to understand work, needs, values, their place in world and human nature. This is also where the metaphysical presumptions that delimit sociological and scientific cognition. According to Baudrillard, knowledge accumulation oriented cognition only extends a certain kind of artificially created image of reality, which is absolutely subordinate to the self?reference logic of the civilization code set.