disability, special pedagogy, social work, disability studies

Příspěvek nabízí zamyšlení nad možnostmi a limity oborů speciální pedagogika, sociální práce, disability studies a jejich průniky. Východiskem pojednání je sociologická teze: specializace postupně proměňuje vědění o skutečnosti v konglomerát často nesouvisejících specializovaných poznatků, pro něž skutečnost existuje pouze jako velmi dílčí výsek skutečnosti, fragment. Je to tedy moderní specializované vědění, co vytváří "málo reálnou realitu" a velmi reálná rizika. Díky neúprosnému postupu specializace a ztrátě komunikace mezi jednotlivými specializacemi stále více věcí zůstává "mezi" a tudíž "mimo" zorné pole vědění. Moderní selekce vědění nutně znamená nerespektování jiných poznávacích možností, nabízených jinými lidmi, skupinami, kulturami.

The paper offers a reflection on the possibilities and limits of special education, social work, disability studies and their intersections. The starting point is a sociological treatise thesis: specialization gradually transforms knowledge of reality in the conglomerate of often unrelated specialized knowledge, for which fact there is only a very partial cutting facts fragment. So it is a modern specialized knowledge of what constitutes a "little real reality" a very real risk. With the inexorable process of specialization and loss of communication between the various specializations more things remain "between" and therefore "outside" the field of view of knowledge. Modern knowledge of selection implies disrespect other cognitive possibilities offered by other people, groups, and cultures.