Ideal Ruler; Middle Ages; Medieval Thinking; Bohemian Lands

Základním východiskem úvah předložených v této knize představuje uchopení panovnického ideálu jakožto kulturního archetypu představujícího jeden z principů stability v měnícím se světě. Jeho stabilizační role souvisela primárně s jeho přímým vztahem ke sféře absolutna, tedy k Bohu. Kdokoli na sebe prostřednictvím rituální proměny (intronizace, korunovace) převzal tento ideál, stal se konkrétním zástupcem nadpřirozené sféry v ?přirozeném? světě. To vše se dělo podle výše snesených závěrů s podporou katolické církve, jejíž představitelé si uvědomovali i eticko-mravní závaznost takového počínání světských vladařů, kteří na sebe spolu s posvěcením své moci přebírali i povinnosti z ní vyplývající.

The main point of departure of the reflections proposed in this book is the understanding of the ideal ruler as a cultural archetype representing one of the principles of stability in the changing world. This stabilizing role was primarily related to the ruler?s direct connection with the realm of the Absolute, i.e. God. Whenever the monarch assumed this ideal by means of ritual transformation (enthronement, coronation), he became a deputy of the supernatural in the ?natural? world. According to the proposed conclusions, this happened with the support of the Catholic Church, whose representatives realized the ethically binding nature of this behavior of secular rulers, who assumed relevant duties together with the consecration of their power.