Text and context, reading literacy, primary education, textbooks.

Při hledání vztahů mezi rozvíjením čtenářské gramotnosti a cíli jazykově-komunikačně pojaté výuky mateřštiny upozorňují autorky jak na princip komplexnosti, tak na aspekty kognitivní povahy. Odvolávají se na obsáhlou slovenskou definici, která akcentuje právě kognitivní rozměr gramotnosti. Poznávací složka se zračí ve výuce čtení i v odkrývání tajů jazykového systému a jeho fungování v komunikaci, proto i lingvodidaktiku je třeba vidět jako kognitivní vědu.Ke zlepšení situace by podle autorek příspěvku pomohlo přesněji analyzovat faktory podílející se na rozvoji čtenářské gramotnosti dětí mladšího školního věku, a to cestou dlouhodobějšího monitorování situace přímo v edukační realitě.

While searching for a relation between a development of reading literacy and objectives of a language-communication-conceived teaching of mother tongue the authors point out both a principle of complexity and aspects of cognitive nature. They refer to a comprehensive Slovak definition which accentuates the cognitive dimension of literacy. The cognitive factor is evident in the teaching of reading as well as in revealing mysteries of the language system and its functioning in communication, and therefore language teaching methodology should be seen as a cognitive science.To improve the situation, according to the authors of this report, more accurate analysis of the factors involved in the development of the reading literacy skills of pupils of the 1st grade of elementary schools may help, namely by the means of a long-term monitoring of the situation directly in the educational reality.