Stratification of the Czech national language; conception of the literary Czech language; norm and normative aspects; actual language norm of the young generation; regulator of the language expectations; sociolinguistic research and phenomenon of literacy

Příspěvek obsahuje diskusi o různých terminologických označeních využívaných aktuálně při stratifikaci českého národního jazyka. Autorka se zamýšlí nad proměnami pojetí spisovné češtiny a poukazuje na význam normy a noremnosti. Dokládá, jak vnímají spisovnou češtinu mladí lidé. Připomíná v té souvislosti výsledky starších dílčích sond z let 1996, 2003 a 2009, nejobsáhleji však argumentuje údaji z plošného celonárodního sociolingvistického výzkumu, který byl proveden v České republice v roce 2010. Potvrzuje se, že noremní pojetí spisovné češtiny jako prostoru, v němž je místo pro variantnost a změny, je mladé generaci blízké.

The text discusses various terminological designations which have been actually used for stratification of the Czech national language. The author deals with changes of conception of the literary Czech language and points at importance of its norm and normative aspects. She documents perception of the literary language by young people. As a part of the larger context she reminds of results of older partial probes from the years 1996, 2003 and 2009. However, her most comprehensive arguments have been obtained from the whole-nation sociolinguistic research realized in the Czech Republic in 2010. These data confirm that the young generation agrees with the normative conception of the literary language as a space open for variants and changes. We can speak about the current language norm of the young generation, which includes the contemporary ideas of young people of what is tolerable, needed, expected or advisable in particular communication.