Biofeedback znamená využití přístrojové techniky pro zobrazování psychofyziologických procesů, které si jedinec obvykle neuvědomuje a které takto může dostat pod vědomou kontrolu. Podstatou biofeedbacku je operační podmiňování. Obvykle na obrazovce pacienta běží počítačová hra ovládaná podle toho, jak odpovídá snímaná psychofyziologická aktivita požadavkům nastaveným terapeutem. Pokud pacient kritéria splňuje, dostane bod a počítač vydá zvukový signál. Pokud ne, hra nejde a pro pacienta je to informace k tomu, aby něco změnil. Proces je zpočátku vnitřní experimentací a je přirovnáván k učení se motorickým dovednostem. Pacient se postupně naučí žádoucí stav poznat, navozovat a udržovat. Později se proces zautomatizuje. Změny po biofeedbacku jsou relativně trvalé.