Ajaria, Georgia, ethnical identity, conflict

V posledních dvaceti letech zaznamenala Gruzie neklidné období, když si prošla ozbrojenými konflikty v Abcházii a Jižní Osetii, dvěma občanskými válkami, neklidnou situací v oblastech s početnějším zastoupením minorit a rovněž krátkou válkou s Ruskem. Vedle výše zmíněných separatistických regionů, které se dnes chovají jako de facto státy, leží na území Gruzie ještě jeden autonomní útvar; Adžárie. Také zde existovalo počátkem devadesátých let silné pnutí s centrálními orgány v Tbilisi a vše směřovalo k tomu, že se Adžárie vydá podobnou cestou jako Abcházie a Jižní Osetie. V porovnání s nimi však příběh Adžárie zůstal relativně úspěšný. Jejímu území se vyhnul ozbrojený konflikt, separatismus i ekonomická nestabilita. Autor článku vysvětluje tento stav absencí titulární národnosti v Adžárii, nepolitizací kulturních rozdílů a úspěchem sovětské asimilační politiky, které se podařilo do značné míry proměnit adžarskou identitu.

In last two decades Georgia has recorded turmoil in a form of civil war, conflicts in Abkhazia and South Ossetia, frictions in the regions with larger share of minority population and short war with the Russian Federation. Besides separatist regions of Abkhazia and South Ossetia, which are since the beginning of ninetees functioning as de-facto states, there is one more autonomous region on the territorry of Georgia; Ajarian autonomous republic. Since the break up of Soviet Union, there has been high level of tension between central government in Tbilisi and those regional based in Batumi and though it seemed that Ajaria will go the same way as Abkhazia and South Ossetia, separatism and armed conflict in this autonomous republic did not appear. This article claims, that key reasons for this fact were lack of titular nationality, apoliticization of religious differences and a striking success of soviet policy of cultural homogenization, which have changed ajarian identity.