Performance art, Contemporary art, Ephemeral Art

Co nám ukázala letošní přehlídka Global communication 2011? Jaké jsou možnosti performance art v rámci strategií forem umění ve veřejném prostoru, jimiž se tento festival programově zabýval? Můžeme stanovit a popsat definitivum strategií a forem performance ve veřejném prostoru? Jak tyto obsahy pracují se subjektem a objektem? Můžeme mluvit o performativních formách jako universálním výrazovém prostředku? Nebo jsme odkázání na dekonstrukci forem a významů? Je obecně umělecké dílo autonomní natolik, že je jeho recepce a společensko-kritická funkce mimoběžná? Médium performance je nenahraditelné svým vztahem k prožívání autentických, zhmotněných psychosomatických funkcí vnímání. Tyto podněty ale nejsou samoúčelné, rozvíjí se strukturovaně v čase a prostoru. Chce naznačit samotný akt prožívání v rámci uzavřeného dění.

What is the message of this year?s Global Communication festival 2011? What are the possibilities of performance art in the framework of art forms strategies in public space, which was the main subject of the festival? Can a definitive assessment of strategies and forms of performance in public space be established and described? How do these contents deal with the subject and the object? Can performative forms be defined as a universal means of expression? Or is deconstruction of forms and meanings unavoidable? Is an artwork in general autonomous enough, so that its reception and social-critical function are non-parallel and non-intersecting? Performance as a medium is irreplaceable due to its relation to experiencing authentic, materialised psychosomatic functions of perception. However, these experiences are not self-evident, they are developed in a structured way in time and space. Performance implies the very act of experience within an individual action.