historical novels, V. Macura, V. Vokolek, M. Urban, philosophy of history, post-modern literature

Studie se zabývá třemi postmoderními historickými prózami: Ten, který bude V. Macury, Cesta do pekel V. Vokolka a Lord Mord M. Urbana. Jejím cílem je ukázat, jak filozofie dějin ztratila pro současné spisovatele svou důležitost. Nahrazena je pravidly žánru, jak literárních, tak jiných oblastí umění. Skutečnost napodobuje umění v tom smyslu, že se podřizuje jeho pravidlům. Na rozdíl od obdobné modernistické koncepce její postmoderní varianta je silně ironická, neboť sama sebe reflektuje jako nový mýtus, není ochotná se brát vážně, a proměňuje se proto ve hru, jejíž pravidla jsou snadno zrušitelná či alespoň transformovatelná. Jaký vztah k tomu má zaujmout individuum, je nezdůvodnitelné, a tedy možností je povícero, od indiference přes podlehnutí po aktivitu: vždy však se stejným faktickým výsledkem pro dějiny, jež plynou netečně dál.

This study deals with three post-modern historical novels: Ten, který bude by Vladimír Macura, Cesta do pekel by Vladimír Vokolek and Lord Mord by Miloš Urban. Its aim is to show how the philosophy of history has lost its importance for contemporary writers. It has been replaced by rules of genres, mostly from the literary sphere but from other kinds of art as well. Furthermore historical fidelity is not as important as it once was (with the exception of V. Macura). Reality imitates art to the extent that it submits to its rules. In contrast to similar modern concepts, their post-modern variant is strongly ironic in relation to it's self and turns into a play. There are no rules on what man can take a stand on it. Whatever he does, history goes on indifferently.