Printing Art; Surrealistic Art; Art in Public space; Street Art; Painting Art

S určitou nadsázkou se dá tvrdit, že vizuální popkultura dávno zanikla. Není to ani tak proto, že by vymizela nebo byla zneškodněna vyššími ideály, jako spíše proto, že samotný obsah pojmu dávno zmutoval do té míry, že bývalé hranice zanikly pod nadprodukcí vizuality, která ani nemůže mít obdoby. Nejedná se každopádně a nový jev. Minimálně padesát let rozvinuté mediální kultury rozhodně předcházelo. Výsledkem ovšem je plná adaptabilita jakéhokoli výtvarného vzorce na jakékoli dostupné téma i s konkrétními kánony, tradicemi, avantgardními proudy. V souvislosti s tímto vývojem propukla v nové síle plodná fůze brakové estetiky a estetiky ušlechtilé (za připomenutí rozhodně stojí určité polohy současného eklektického grafického designu). Praktické hranice těchto pojmů jsou tušitelné.

With some exaggeration, it can be argued that visual pop culture long since disappeared. It's not so much because they disappeared or were destroyed by higher ideals, but rather because the very concept of long-mutated to the point where it disappeared under the former boundaries of visual overproduction, which can not be matched. This is not a new phenomenon and in any event. At least fifty years, developed media culture definitely prevented. The result, however, is full of creative adaptability to any formula in any available theme with specific canons, traditions, avant-garde currents. In connection with the development of new outbreaks in pulp strength fruitful fusion of aesthetics and the aesthetics of high-grade (worth remembering is worth a certain position, eclectic contemporary graphic design).