history; nationalism; Těšín/Cieszin conflict; Czech policy; Soviet diplomacy

Otázky Těšínska jsou v České-Polských vztazích v nedávnou historií. Ve sporu o území, obě strany používají zbraně nejvyššího kalibru - zanícený nacionalismus. Ke zostřeným konfliktům dochází po nucené postoupení části regionu v říjnu 1938 a pak během válečného konfliktu od roku 1939, kdy v polském tisku a současně v rádiu Katovice probíhá anti-česká kampaň , která má pochopitelně odezvu na české straně. Homogenní postoj české politiky se začal rozpadat zásahem sovětské diplomacie. Sovětská diplomacie neměla zájem o napětí a neshody mezi státy, které patřily mezi její politické spojence.

The question of the region of Těšín is concomitant of Czech-Polish relations in recent history. In the dispute over the territory, both sides used the highest kalibre weapon - inflamed nationalism. After the forced cession of part of the region in October 1938, the Polish minority, owing to its attitude towards the Czech, was considered part of the occupation and after the war, a Czechoslovak political campaign demanded its expulsion. In time when dispute over Těšínsko became a military conflict, political parties of the National Front of Czech and Slovaks had to take stand on it. Just after setting free all political parties were succumbed to strong anti-Polish nationalism that corresponded to anti-Czech invectives of Polish press and Katovice radio. Homogeneous attitude of Czech policy began to break down by interference of Societ diplomaty. Soviet diplomaty was not interested in tension and dissension between states states of its political allies.