place names; street names; identity; memory; standardized and nonstandardized toponymy; cultural heritage

Kniha se ve čtyřech kapitolách zabývá nejen obecnými vztahy toponym (zeměpisných jmen) k historii a konkrétnímu místu, ale rovněž hledá odpověď na otázky, jak zeměpisná jména utvářejí prostor a paměť místa a jak se podílejí na formování lokální identity jeho obyvatel. V neposlední řadě se snaží upozornit na toponyma jako na významnou součást kulturního dědictví a zdůvodňuje a představuje způsoby jejich památkové ochrany. Výzkum prováděný ve dvou ?mladých? městských lokalitách (Ostrava, Havířov) a dvou ?tradičních? venkovských regionech (obce v horní části povodí řeky Morávky a horního toku Vsetínské Bečvy) si kladl za cíl zjistit, zda existují rozdíly ve znalosti, charakteru utváření, fungování a vnímání toponym. Představuje vzájemnou interakci současné standardizované a nestandardizované (neoficiální), tzv. živé toponymie, a to z toponomastického, geografického a antropologického pohledu a na různých úrovních.

The book is divided into four chapters. This is focused not only on a general relationship between toponyms (place names) and history and a particular locality, but is also looking for an answers in a role of place names to create a space and memory of a place and how they have been forming the local identity of its inhabitants. This aim is also to take attention to place names as an important part of cultural heritage and present reasons for and ways of their preservation. The research was focused on two ?young? urban localities (Ostrava, Havířov) and two ?traditional? rural regions (villages in the upper part of the Morávka Basin and the upper part of the Vsetínská Bečva River. This aim was to find out if there are differences in knowledge, formation, functions and perception of place names. This book presents mutual interaction between contemporary standardized and non-standardized (unofficial) toponymy from the toponomastic, geographical and anthopological points of view and in different levels.