exhibition of czech contemporary art groups; František Lozinski o.p.s.; Kamera Skura; Record; I love 69 popgejů

Je zcela patrné, že začátkem tohoto století své tvůrčí záměry nově formulují a stávají se značně skeptickými vůči společenským a globálním poměrům. Je to patrné hlavně v ostravském prostředí, pro něž je charakteristickým znakem přímé poselství skrze umění. Tato ?společenská? angažovanost a kritičnost charakterizuje všechny skupiny a je vodítkem pro uskutečnění nikoli utopických forem a gest, ale pro někdy až radikální kritičnost a nadsázku, která je spojená s ironií a dialogem s přítomností. Zdá se, že je to cesta, která je jedině správná a v této pozici obhájitelná. Na výstavě jsou zastoupeny generace nejmladších umělců se starší generací.

It is quite evident that at the beginning of this century, his creative intentions newly formulated and have become very skeptical towards social and global situations. This is evident mainly in the Ostrava environment for which is the hallmark of direct messages through art. This 'social' engagement and criticism characterizes all groups and is a guide for implementation rather than the utopian forms and gestures, but sometimes radical criticism and hyperbole, which is associated with irony and dialogue with the present. It seems that there is a path that is only right in this position tenable. The exhibition represented the youngest generation of artists with the older generation.