Baroque Czech, development of the Czech language, intensifying/ gradational conjunction

V barokních památkách se běžně vyskytují výrazy, jež bývají považovány za stupňovací. Podle funkce je lze rozdělit na dvě skupiny: I/ výrazy spojovací: 1. ano, ba; anobrž, nýbrž (v menší míře, převážně je to již prostředek odporovací); 2. netoliko/ nejen(om)/ nercili/ neřkuli(c) ? ale/ nýbrž/ anobrž/ alebrž/ než/ ano/ ani; II/ výrazy modifikující: 1. adverbiální výrazy nad to/ nadto, k tomu; 2. výrazy obsahující rys kvantita/ intenzita: více/ víceji, spíše, mnohém; 3. vytýkací částice: i, ani, také, ještě.

Analysing selected several baroque texts (mostly from the sphere of fiction), grammar books and dictionaries, I have come to the conclusion that in Baroque Czech some expressions are usually considered intensifying/gradational by the traditional Czech syntactic theories. I/ Conjunctions: 1. simple (ie consisting of only one part; ?jednodílné?) ano, ba; anobrž, nýbrž (rarely having the intensifying meaning, mostly adversative); 2. partioned (ie pair of conjunctions which work together to coordinate two items ?různovětné?): netoliko/ nejen(om)/ nercili/ neřkuli(c) ? ale/ nýbrž/ anobrž/ alebrž/ než/ ano/ ani (similarly to the Latin pattern non solum/ non tantum/ non modo ? sed etiam/ verum etiamthe Czech structure is lexically variable). II/ Modifiers (usually following the conjunctions): 1. adverbial expressions nad to/ nadto, k tomu; 2. expressions containing the feature of quantity/intensity: více/ víceji, spíše, mnohém; 3. Emphasizing particles: i, ani, také, ještě.