industrial working class; czech history of 19th century; entrepreneurs; shaping of society; newspape

Česká předlistopadová historiografie, jež se dělnické problematice nejvíce věnovala, mapovala společensko-výrobní vztahy jednostranně z pohledu proletariátu. Studie ji analyzuje z opačného úhlu pohledu, z pozice podnikatelstva. Spodní vrstvy, přistěhovalé do ostravského ?tavícího kotle? většinou ze zaostalých oblastí, musely nejprve projít procesem kultivace. Sociální infrastruktura, budovaná v průmyslových lokalitách převážně podnikatelskou buržoazií, stála před nelehkým úkolem, adaptovat nevzdělané přistěhovalce z venkova do městského prostředí. Nejpodrobněji stať rozebírá působení novin Přítel dělníků (vycházely česky a německy), jejichž vydávání bylo financováno podnikatelstvem, na dělnictvo. Cílem je zasadit problematiku do širšího kontextu vývoje občanské a národní společnosti.

The czech historiography before November 1989, which deal with problems of working class the most, charted social-producing relationships unilaterally in a view of proletariat. The study analyses it in another point of view, in position of enterprise. Low classes, which immigrated into an ostravian ?melting pot? from undeveloped regions mostly, at first they had to pass trough the procedure of culturing. The social infrastructure, largerly built by entrepreneurial bourgeoisies in industrial localities, stood before formidable imposition - to adapt uneducated incomers from the country to the town background. An essay in more details analyses the causation of newspaper called Přítel dělníků (edited in Czech and in German), its publishing was financed by the enterprise, to the working class. The aim is to set this problems into the wider context of development of civil and national society.