educational continuity, preschool education, primary education, university teacher education, transition to primary school, professional competencies

Příspěvek se zabývá kontinuitou vzdělávacího procesu mezi mateřskou a základní školou a rolí vysokoškolsky vzdělané učitelky mateřské školy při jejím zajišťování. Kontinuita je pojímána jako dlouhodobě udržovaná návaznost vzdělávacích cílů, pedagogických postupů, podpůrných mechanismů a vztahové komunikace mezi mateřskou školou, základní školou a rodinou, nikoli pouze jako soubor jednorázových adaptačních aktivit. Na základě syntézy odborné literatury, výzkumných zjištění a národních i mezinárodních koncepčních dokumentů jsou vymezeny čtyři vzájemně provázané dimenze kontinuity: kurikulární, pedagogická, podpůrně-inkluzivní a relační. Studie argumentuje, že vysokoškolsky vzdělaná učitelka mateřské školy může působit jako klíčový profesní aktér propojující prostředí mateřské a základní školy, zejména prostřednictvím kurikulární orientace, didakticky zdůvodněného rozhodování, pedagogické diagnostiky, koordinace podpory a spolupráce s rodinou a dalšími odborníky. Závěrem jsou formulovány implikace pro pregraduální přípravu pedagogů, meziinstitucionální spolupráci MŠ a ZŠ, profesní učení a systémovou podporu kontinuity. Zdůrazněno je, že samotná vysokoškolská kvalifikace kontinuitu automaticky nezaručuje, ale vytváří významné profesní předpoklady pro její kvalifikované a dlouhodobě udržitelné zajišťování.

The paper examines continuity between preschool and primary education and the role of university-educated preschool teachers in supporting this process. Continuity is conceptualised as a sustained alignment of educational goals, pedagogical approaches, support mechanisms, and relational communication among preschools, primary schools, and families, rather than as a set of isolated transition activities. Drawing on a synthesis of research literature, empirical evidence, and national and international policy and conceptual documents, the paper distinguishes four interrelated dimensions of continuity: curricular, pedagogical, supportive-inclusive, and relational. It argues that university-educated preschool teachers can serve as key professional actors bridging preschool and primary education through curriculum literacy, theoretically grounded pedagogical decision-making, formative diagnostic practices, coordination of support, and collaboration with families and other professionals. The paper concludes by outlining implications for initial teacher education, inter-institutional cooperation between preschools and primary schools, professional learning, and systemic support for educational continuity. At the same time, it emphasises that higher education qualifications do not automatically guarantee effective continuity; rather, they provide an important professional knowledge base and set of competencies that can support its informed, coordinated, and sustainable implementation in educational practice.